Proč si pamatujeme množiny

Různých pouček a vzorečků si ze školy pamatujeme spoustu, i když u mnoha z nich už asi úplně nevíme, k čemu nám byly. Množiny byly navíc zábavné.

Chuť poznávat

Do školních lavic se těší především děti, které jdou do první třídy. Už během prázdnin si školní batoh téměř nesundají ze zad, hrají si na vyučování a zkouší psát a počítat. Právě matematika patří mezi předměty, které žáky provází až po střední školu a ne vždy je úplně jednoduché se ji naučit a pochopit. Něco se naučíme a ihned zapomeneme a něco nám zůstane v paměti i mnoho let po ukončení školy. Některé znalosti jsou užitečné, používáme je i v běžném životě jako dospělí a pomáhají nám s výpočty v různých situacích jako třeba Pythagorova věta, převody jednotek nebo vzorce pro výpočet objemu, obsahu nebo obvodu.

Milované množiny

Někdy ale máme v hlavě věci, pro které nemáme využití. Snad každý si pamatuje množiny, a snad každý je jako školák miloval. Z penálu jsme vytáhli pastelky a podle zadání nebo své fantazie kreslili množiny jablíček, autíček a květin a učili se je propojovat. Reálné využití ale mají snad jen při hrách, kdy nabízíme protihráči možnost výběru od – do, přesto na ně nejspíš nikdy nezapomeneme. Byly totiž jednoduché na pochopení a navíc byly zábavné. Zato přesnou definici lineárních rovnic nebo jak spočítat siny a cosiny už dáme dohromady jen těžko a musíme při tom pátrat opravdu hluboko ve vzpomínkách. A na mnoho věcí si vzpomeneme až ve chvíli, kdy náš školák vytáhne ze své školní tašky domácí úkoly a potřebuje poradit.

Pokud něco nepoužíváme často, jednoduše na to zapomeneme. To se ale prvňákům neříká, u nich i žáků ve vyšších ročnících je žádoucí, aby se učili, co mají a měli tak dobré známky. Třeba právě to, co někdo považuje za nepodstatné, bude jiný využívat ve své práci denně.