Dámské románky

Procento žen čtoucích je všeobecně vyšší než procento mužských čtenářů. Není to pomluva, opravdu jsem muže za svůj život potkala v knihovně jen jednou, opravdu se jim některým zdá, že je to ztráta času. Ale proč tomu tak je? Snad že se dámy raději oddávají světu za realitou? Ale no tak, i muži rádi sní. Možná ne všichni o romantických chvílích, které znázorňuje a z kterých čerpá takzvaná „červená knihovna“, ale ani všechny ženy tomuto žánru neholdují. Čtení bylo odjakživa oblíbené ze dvou důvodů. Jedním z nich byl a je únik z kruté nemilostivé (i nemilostné) reality, tím druhým vědění. Skvělým prostředkem jak se od reality zcela oprostit jsou fantasy nebo scifi příběhy. To, že se tam děje něco běžně zcela nemožné čtenáře zcela oddělí od obyčejného života, a však ženy se mnohem raději ponořují do příběhů lehce pravděpodobných, snad pro tu uvěřitelnost, že by to mohla být pravda. Spousta spisovatelek píše kusy, které skutečně nejsou určeny pro muže, a tak málokterý zná jejich jméno. Takovouto osobou může být například Nora Robertsová oceněná již několika cenami – většina jejích knih má romantický děj. Některé z žen si však raději přečtou detektivku. (Pro mě osobně nic takového není – vždy se koukám na konec jak to dopadne.) V tomto oboru se například Agatha Christie stále drží na předních příčkách oblíbenosti. Velice oblíbeným žánrem jsou komické romány o běžném životě, starostech s dětmi, zvířaty, manžely a tak dále. Myslím, že takové oblíbenosti dosahují jednoduše proto, že člověk se rád směje. Hrdinkám i hrdinům těchto příběhů osud nadělil pod nohy spoustu kamenů o které je možné zakopnout, ratolesti, kterým není skoro nic svaté a oni, i když se hrabou z bláta, to vše berou s humorem a nadsázkou. Takové literární postavy jsou obdivovány pro svůj dušení klid.