Pro holky

Můj nový objev s testy na šminky

Zrovna sedím u internetu, pročítám recenze na šminky a připadám si trochu zvláštně. Tohle, kdyby se domákl kamarád, tak jsem skončil a bude si ze mě dělat legraci do konce života. Sjíždím si totiž článek o řasence na TestBlogu a zaboha si nemůžu uvědomit, jestli přítelkyně používá právě tuhle značku, nebo nějakou jinou. Abyste rozuměli – nejsem magor a fakt nemám žádnou úchylku. Prostě mě jen zajímá, jestli existuje při nákupu make-upu a líčidel něco, co bych měl vědět, nebo jestli je úplně fuk, co v obchodě popadnu. Zítra má moje láska narozeniny a já se rozhodl, že jí udělám radost něčím, co nebude čekat. Stříbrný řetízek? Náušnice? To už stopro dostala x-krát. Ale pochybuju, že by jí kdy některý chlap koupil řasenku, tužku na oči, nebo make-up. Zhruba tuším, že používá něco podobného. Jen jsem doteď nevěděl, že konečný výběr může být až takhle složitý! Nápad na zavolání její kamarádce jsem zavrhl rovnou. Je to slepice, která by jí všechno vykecala ještě dřív, než bych položil telefon a překvapení by bylo v háji. Radím si teda sám a čtu a čtu a čtu…

Jinak s přítelkyní jsme se poznali asi před rokem na jedné akci, kde jsem se náhodou vyskytl s kamarádama – menší akce do padesáti lidí, kterou jsme zorganizovali pro skupinu na Facebooku, která má pod sebou lidi vyznávající emo.

Jednak jsem se těšil na to, že konečně poznám všechny virtuální kamarády, se kterýma sme si psali snad pár měsíců a taky jsem se těšil na pokec tváří v tvář o všem možném, co jsme nestihli probrat po internetu. Přece jen – z oka do oka je to vždycky o něčem jiném, než neosobní dopisování online. Vidíte okamžité reakce a pocity toho druhého – věci, které chat na Facebooku nemá šanci zachytit. A navíc – můžete debatovat hodiny, aniž byste museli každé slovo pracně datlovat na klávesnici a pořád po sobě kontrolovat pravopis.

Zpátky k mé milované polovičce. Ona tvrdí, že jakmile mě zahlédla u stolu, hned věděla, že budeme spolu a snažila se na mě nenápadně pomrkávat, abych jako vstal a šel ji pozvat třeba na drink. Když mi to později řekla, měl jsem z toho děsnou srandu a tvrdil jí, že jsem normální chlap – že pokud po mě něco chce (případně chce rovnou MĚ), ať jednoduše přijde a řekne mi to. Že náznaky jsou na nic. Nakonec to dopadlo tak, že si jejího šilhání mým směrem všimla kamarádka, dostala z toho záchvat smíchu, popadla ji za ruku a doslova přitáhla k našemu stolu se slovy, že „tohle je Janča a ukrutně ráda by se dozvěděla něco o sympaťákovi, po kterém celý večer háže očkem“. A bylo to. Než jsem se nadechl k odpovědi, její kamarádka ji prostě posadila vedle mě, popřála hezký večer a šla dovyprávět příhodu svým známým vedle… A my už spolu zůstali.

Takže se znova vrhám do hlubin recenzí a beru zodpovědně to, co jsem si dneska dal za úkol. Zjistit si co nejvíc info a postřehů o tom, jak pro ni

Jinak co se nápadu se šminkama týče – zase si nemyslete, že jsem tak geniální od přírody. To jsem si jen kdysi zaregistroval zasílání informací o nových článcích na TestBlogu a dneska mi přišlo, že někdo napsal recenzi na řasenku