Básničky

Každý se odmalička zajímáme o určité věci a fascinuje nás vše nové. Zázrakem pro novorozeně je spatřený úsměv milujících rodičů, batole je uchváceno rozličnými zvuky a tvary a nezadržitelný lidský vývoj nás nutí k objevování sebe sama a všeho kolem nás, zjišťování nových poznatků a věnování se všemu, co zpestří nás život. Pokud si v dnešní uspěchané době najdeme čas, tak se můžeme věnovat svým zájmům. Zájmy se mění věkem a finačními možnostmi. Někdo rád čte a cestuje, další získává cené kovy ve vyhraných tanečních a sportovních soutěžích, jiný rád luští křížovky a sudoku a citlivé a romantické duše píší básničky. Nejeden z nás se alespoň jednou v životě pokusil o sepsání nějakého literárního díla. Ať už z nutnosti ve škole nebo z vlastní iniciativy. Oblibou především dívek je sepisování zážitků do svých tajných deníčků, ve kterých se zmiňují o svých láskách, úspěších, ale i nezdarech a problémech. Umělecky založení jedinci s kreativně-literárními dovednostmi se mohou pokusit o tvorbu básní. Je mnoho z nás, kteří v sobě skrývají talent ve formě básnického střeva a svojí výjimečnou tvorbou umí potěšit a inspirovat. Psaní básní není žádná jednoduchá záležitost. Základem pro úspěšnou básnickou dráhu je před samotnou tvorbou si naplánovat, o čem chceme psát a pak nám už nezbývá než se pokusit o vytvoření básně, která bude srozumitelná, bude dávat smysl a osloví, co nejvíce čtenářů. Poezie nebo-li veršovaná básnická tvorba je jeden z literárních druhů. Toto jazykové dílo využívá různých uměleckých prostředků včetně rýmu, rytmusu a v neposlední řadě verše, kteří básníkům umožňují vyjádřit na základě své krásné a kouzelné jemnosti a snivosti své city, pocity, náladu, myšlenky a emoce. Poezii dělíme na lyrickou (bez děje, vyslovuje básníkovy pocity, náladu, myšlenky, prožitky a úvahy), epickou (s dějem, básník popisuje událost, situaci, prostředí a charaktery postav) a lyricko-epickou, která obsahuje lyrické i epické prvky (balada, romance, poema).