Jak se změnila pánská parka? Pár slov z technické stránky

Parka má kořeny v Kanadě. Původně se nosila v kanadské Arktidě. Chránila před větrem a vlhkosti při lovu či jízdě na kajaku, často se potahovala ještě rybím olejem, který zachovával odolnost vůči vodě. Tradiční parka ve východní Arktidě v Kanadě se nazývala amauti. Jednalo se v podstatě o takovou bundu, pod kterou jste mohli nosit i dítě, a tím se využívalo tělesné teplo a chránilo se dítě před omrzlinami, větrem a chladem. Většinou amauti nosily ženy, ale někdy si tento druh parky oblékli i muži, otcové. Pro výrobu amauti se používaly různé materiály, většinou však tulení kůže. V severozápadních zemích (Grónsko, Labrador či Aljaška) se amauti nosí dodnes.

Výrobní materiály a techniky

Ve dvacátých letech 20. století se začaly měnit oděvní materiály a stejně tak i výrobní techniky. Výrobci začali používat takové materiály, aby se parky snadno přepravovali do vzdálených míst. Vsadili proto na syntetické materiály, které jsou odolné vůči vlhkosti, větru, ale i chladu. Parky si oblíbila kanadská armáda, ba dokonce se jejich příznivci stali piloti vrtulníků, vědci i mezinárodní filmové štáby, jež natáčely v chladných částech Kanady. Jakmile se parka rozšířila, měnil se postupně i styl. Bunda zvaná amauti se stala zastaralou. Začala se zvyšovat poptávka po parkách, jako je známe v současné době. Co zákazník, to jiné požadavky. Piloti na severu Kanady vyžadovali objemné a těžké bundy se speciálními kapsami, do nichž se vlezou pouzdra na zbraně. Ženy v Torontu zase hledaly lehčí parku s lichotivějším střihem. Výrobci si těchto požadavků všimli, a proto najdete na trhu nespočetné množství druhů a variant. Seženete tedy jak lehké kousky na městskou zimu, ovšem i parky vhodné do extrémních podmínek. Stačí se podívat do nabídky značky Bolf, která prodává především módní pánské parky.

Jaký je rozdíl mezi parkou a anorakem?

Spousta lidí zaměňuje parku s anorakem, přitom se jedná o dvě naprosto odlišné bundy. Parka je bunda s kapucí, která bývá zpravidla lemovaná kožešinou (umělou i pravou). Parka je dlouhá bunda kryjící boky, bývá zateplená prachovým peřím, případně syntetickým vláknem. Oblíbená je především pro výborné termoizolační vlastnosti. Zatímco anorak je nepromokavá bunda s kapucí typu pull-over, tedy bez možnosti rozepínání. V pase disponuje stahovacími šňůrkami. V českých končinách se takové bundě říká větrovka.

Fishtail parka

Opravdu ikonickým typem vojenského kabátu v olivové barvě se stala takzvaná fishtail parka. Svůj název si získala především podle střihu zadní části připomínající rybí ocas. Vhodná byla do každého počasí, neboť vnitřní část z vlny alpaka byla odepínatelná, stejně tak i kožešina na kapuci. Co se týče „rybího ocasu“, ten měl svůj praktický účel. Uvazoval se totiž kolem nohy a výsadkářům tak sloužil jako ochrana při seskoku.

Snorkel parka

Zlomový rok pro tento druh oblečení byl rok 1958, protože tehdy se objevila parka v časopise Vogue. Ve stejné době světlo světa spatřila i populární military parka N-3B s tříčtvrteční délkou a pevnou kapucí. Vojenské letecké posádky parku používaly při operacích v chladných oblastech. Původně se snorkel parka vyráběla ze zeleného leteckého nylonu a podšívala se vlněnou vrstvou. Později však vlnu nahradila polyesterová vycpávka, a tím byla parka lehčí. Stejně tak se změnila i výrobní technologie svršku, přičemž nylon byl vyměněn za směs bavlny a nylonu v různých poměrech. Snorkel parka získala svůj název podle toho, jakou měla kapuci. Bylo možné totiž kapuci úplně zapnout, přičemž člověku zbyl jen malý otvor, přes který šlo vidět. Parka se tak dokonale hodila do extrémní zimy.