Češi chtějí žít do devadesátky, část pro to však nic nedělá

Věk, kterého by se Češi průměrně chtěli dožít, se blíží devadesátce. Aby se tak opravdu stalo, lidé většinou dodržují alespoň některé ze zásad správné životosprávy. Každý pátý Čech však pro prodloužení svého života nedělá nic. Ukázal to průzkum, který při příležitosti Světového dne srdce nechala u agentury Ipsos zpracovat společnost Upfield, výrobce margarínů Rama, Hera, Flora a Perla. Průměrná délka života v České republice je 76 let u mužů a 82 let u žen. Lidé však touží žít podstatně déle, v průměru do 89 let. Navzdory reálnému stavu chtějí muži i žít déle než ženy. Češi nejčastěji chtějí žít do 81 až 90 let, jde více než o třetinu dotazovaných. Jen každý desátý pak touží žít více než do 100 let. Vyplývá to z průzkumu zaměřeného na zdravý životní styl a vnímání vyvážené stravy, který zpracovala agentura Ipsos pro společnost Upfield. Ta průzkumem přispívá k letošnímu Světovému dni srdce, aby zdůraznila význam vyvážené stravy pro prevenci kardiovaskulárních chorob. Co nám brání žít déle? Čechům nejčastěji zkracují život kardiovaskulární choroby, tedy nemoci srdce a cév. Jsou nejčastější příčinou úmrtí v České republice, a to u žen i u mužů. Úmrtnost na kardiovaskulární choroby je v České republice ve srovnání s průměrem EU dvojnásobná. A to vše platí i přes fakt, že se střední délka života Čechů stále prodlužuje. K hlavním faktorům prevence kardiovaskulárních a dalších civilizačních chorob patří zdravý životní styl s dostatkem pohybu a vyváženou stravou. Je třeba se také vyvarovat stresu, zapomínat bychom neměli ani na dostatek spánku. Na otázku, na co z toho dbají, respondenti nejčastěji řekli, že se hodně smějí nebo že spí minimálně 7 hodin denně. Přibližně třetina dotazovaných se věnuje cvičení nebo se vyhýbá stresu. Lidí, kteří pro prodloužení délky svého života nedělají vůbec nic, je 22 procent. Bez rostlinných tuků se neobejdeme Tři čtvrtiny dotazovaných o sobě tvrdí, že jedí vyváženě, tedy že jejich strava je pestrá a zahrnuje například jak živočišné, tak i rostlinné tuky. A právě tuky rostlinného původu mají na zachování zdravého srdce a cév významný vliv. „Hlavní výhodou tuků rostlinného původu je nízký obsah nasycených mastných kyselin a naopak vyšší obsah nenasycených mastných kyselin, které podporují snižování hladiny cholesterolu v krvi. Jsou tedy účinnou prevencí vzniku kardiovaskulárních chorob,“ říká Soňa Vojtíšková, nutriční terapeutka pracující metodou Systém asistovaného hubnutí. „Do jídelníčku doporučuji denní zařazení rostlinných tuků, ať již ve formě konkrétních surovin, jako jsou ořechy, semínka, olivy či avokádo, nebo v podobě margarínů a olejů,“ doplňuje Soňa Vojtíšková. „Některé mastné kyseliny si organismus z jiných zdrojů nedovede sám vytvořit, označujeme je jako esenciální. Zvýšený příjem polynenasycených mastných kyselin, omega 6 a především omega 3 z obohacených rostlinných tuků je pro zdraví našich cév a imunitu také přínosný,“ potvrzuje MUDr. Petr Tláskal, CSc., předseda Společnosti pro výživu a vedoucí lékař oddělení léčebné výživy Fakultní nemocnice v Motole. Každodenní pohyb? Starší vedou nad mladšími Na zdravou stravu nejméně dbá věková skupina od 45 do 53 let – pouhá čtvrtina dotazovaných v tomto věku řekla, že jí zdravě. Lidé v tomto věkovém rozmezí jsou také nejčastěji na štíru s délkou spánku – alespoň 7 hodin denně spí méně než čtyřicet procent z nich. Spánek naopak nezanedbávají téměř dvě třetiny lidí ve věku od 18 do 26 let. Z věkové skupiny od 36 do 44 let pak o sobě jen každý čtvrtý respondent říká, že se nestresuje. Pohybovým aktivitám se věnuje sedm lidí z deseti. Pro tři čtvrtiny dotazovaných je to chůze, pro čtyři z deseti lidí pak cyklistika, na dalších místech skončilo plavání nebo posilování. V otázce pohybových aktivit je zřetelná rozdíl mezi pohlavími. Ženy se podstatně častěji než muži věnují chůzi nebo józe, muži pak výrazně vedou v posilování či plavání. Pohybu se lidé obvykle věnují několikrát týdně (44 %) nebo denně (25 %). Mezi lidmi, kteří pohyb provozují každý den, vede věková skupina od 54 do 65 let, v níž tuto možnost zvolili čtyři z deseti respondentů. Na opačném pólu se ocitla nejmladší věková skupina od 18 do 26 let, z níž se denně pohybu věnuje pouze každý šestý dotazovaný.

Publikováno: 02. 10. 2020

Kategorie: Zdraví