Propadli jste kouzlu japonské zahrady?

Zamilovat se do něčeho tak harmonického, čistého a smysluplného, jako je japonská zahrada, není vůbec těžké. Jednoduché aranžmá, ze kterého čiší symbolika respektuje východní filosofii a těší se velké oblibě po celém světě. Kořeny japonské zahrady pochází z 6. stoleté. Postupem času se pozvolna rozšiřovala i mimo hranice ostrovů, a to především díky jedinečné meditační atmosféře. V evropských podmínkách je však vhodnější název japonské aranžmá. Na japonské zahradě mají všechny prvky smysl a pevné místo. Nic není zbytečné a nahodilé. Dalším typickým znakem je zmenšené měřítko – v praxi jde o miniaturizované pohledy na hory, řeky a jiné přírodní útvary. Japonská zahrada je široký pojem, který zahrnuje několik variant. Komornější jsou tzv. čajové zahrady, ještě menší pak dvorové zahrady. Na opačném konci pak stojí rozsáhlé procházkové zahrady. V každém případě se připravte na to, že zahradní architektura japonských zahrad vyžaduje odborný přístup. Nesmíříte-li si s jiným než perfektním výsledkem, nechte si návrh vytvořit odborníkem. Samozřejmě můžete jít i vlastní cestou a využít pouze některé z principů. Japonským stylem lze okořenit stávající zahradu a dodat jí punc jedinečnosti. Alfou a omegou je důraz na přirozený a přírodní vzhled. Proto nachází uplatnění zejména organické tvary a nikoliv geometricky přesné linie. Tvůrci japonských zahrad se nijak neomezují a používají všechny dostupné přírodní materiály. K žádoucím elementům patří voda – ať už v podobě potůčků, jezírek nebo vodopádů, dřevo, písek a kámen. Samozřejmě by neměly chybět vhodně zvolené rostliny. K typickým zástupcům patří mechy, kapradiny, ale také bambus a bonsaje. Do japonské zahrady se však stejně dobře hodí i jiné listnáče a jehličnany – velmi dobře vypadají stromy s barevným listím. Celkový dojem umocní vkusné dekorace. Ale nepřehánějte to s nimi – japonská zahrada není lunapark!