Práce

V naší době je naprosto normální a vlastně žádané, že žena pracuje. Dá říct, že v mnoha případech je její výdělek nezbytným přínosem pro domácnost, bez kterého by jí nebylo možno vést. Typy prací, které může žena zastávat dnes, se téměř neliší od těch „mužských“, i když jistě poměr žen a mužů bude v okruhu stavebních prací dost jasně daný bez jakýchkoli průzkumů. A samozřejmě jsou tu i práce, které se lépe hodí pro ženy – například zdravotního bratra byste mohli hledat těžko a dlouho. Často se stává, co bylo dříve nemyslitelné a pro muže doslova potupující, totiž, že žena vydělává více než její protějšek. Ne každý se s tím vyrovná, že ho živí manželka, a může se cítit méněcenný, ale jsou i tací, kterým to naprosto vyhovuje. Takovým může být dokonce jedno i to, že jsou sami v některých případech nezaměstnaní a tedy na své ženě naprosto závislí. Každý je rád, když si se svými spolupracovníky rozumí a pracovní kolektiv, kde jsou zastoupeny z větší části ženy, se může vyznačovat jistou povídavostí, jak to mají dámy ve zvyku. Nemyslím, že by některou ženu pohltila její práce natolik, aby se přestala zajímat o svou rodinu a děti. Má mamka mluví o práci jen když má přijít komise a chystá se jí tedy den nezvykle těžký. A však tvrdě pracovat a k tomu se ještě starat, aby bylo navařené, uklizené, vyprané musí být dost těžké. Již ani když žena čeká dítě a má slibně rozběhnutou kariéru se nemusí své práce vzdávat, pokud je její manžel ochoten a má kuráž zůstat doma na „otcovské“ a o nově narozené dítě, svého potomka, se posléze starat. Dosud se to mnohým může zdát neobvyklé, starší ženy to mohou kritizovat a prohlašovat, že muži by malé dítě nikdy nesvěřily, ale jedná se již o celkem využívané řešení a nemyslím, že by to některý ze statečných absolutně nezvládal.