Nekonečné seriály

Málokterý muž tohle pochopí. Každý den (či zkrátka pravidelně) nedočkavě vyčkávat, co se JIM zas stane, kam a ke komu je jejich osudy zavedou, žít v obavách o filmovou postavu. Buďme ale rádi, že dnešní seriály již nejsou všechny „přesladěné romarťárny“, jak tomu bylo v období telenovel, ve kterých si snědí herci zoufaly nad svou nešťastnou láskou či bojovali se soky. Nakonec se dá říct, že po několika letech mají i nějaký děj, tak proč ta kritika? Je fakt, že ve filmových databázích seriály většinou neobsazují nijak vysoké příčky. I když není-li to opravdová slátanina a má-li to nápaditý vtip, není vyloučeno, že takovýto seriál bude oblíben nejen v ženských kruzích, i když kdo nemá pochopení ani pro humor, těžko se mu vyhoví. Sleduje-li skupina žen pravidelně nějaký seriál, je jasné, že pokud některá jeden nebo víc dílů nestihne či byla na dovolené, ostatní, které nezanedbávaly koukání, jí ho s chutí převyprávějí. S tímto důmyslným systémem jim nemá šanci uniknout takřka nic z děje. Možná s tím má co dělat odedávná potřeba ženy řešit vztahy jiných – takhle alespoň probírají smyšlené postavy a ne lidi z okolí. Pokud nějaká členka kolektivu příliš nesleduje tyto televizní příběhy, zkrátka proto, že ji to nezajímá, měla by dávat pozor, aby se její neznalost nestala prostředkem nějakého omylu. Zkrátka pozor na zvěstit s kým zrovna Terka (Ulice) chodí, nemusí to být Terka, kterou znáte. Nemilá nebo alespoň trochu trapná příhoda se může stát, zeptá-li se někdo takové dámy vzali-li se již Wiliam a Kate. „Já tyhle seriály nesleduju,“ tu jako odpověď není na místě. Muži často musí trpět svým ženám jejich seriály, jen aby byl doma klid. Už se o tom zkrátka nediskutuje. Někde se naopak koná boj o ovladač, žena je odhodlaná vyhrát – co kdyby to musela zítra někomu vyprávět.