Bydlení

Domácí čistírny odpadních vod (ČOV)

Stavební sezóna bude díky pěknému počasí brzy v plném proudu a mnozí stavebníci se možná poohlížejí po tom, jaký typ čističky odpadních vod (ČOV) by mohli pro svou stavbu zvolit. Podívejme se nyní společně, jaké typy ČOV vůbec existují, čím se liší a která by mohla být právě pro vás tou nejoptimálnější.

Čistička odpadních vod, někdy také nazývané „čovka“ se v základu dělí komunální a na domovní, tedy ty, které se v současné době nejčastěji instalují k novostavbám Jejich hlavním rozdílem je výkonnost. ČOV o kapacitě vyšší než 15 osob se řadí do kategorie komunálních.

Domovní jsou koncipovány obvykle do kapacity zmiňovaných 15 osob, což v naprosté většině případ pokrývá běžný rodinný domek případně dvougenerační dům. Ukázkou jedné z nejprodávanějších kompaktních ČOV je například domovní čistírna odpadních vod pro 2 – 6 osob Gonap (typ 5Pa*). Jedná se zařízení jednoduché na instalaci s minimálními nároky na zastavěnou plochu.

Co je důležité, jde o bezzápachovou a bezhlučnou technologii s očekávanou nenáročnou následnou údržbou. Tyto čističky umisťovány v budově na povrchu, nejsou zabudovávány do země, kde je k nim horší přístup a zejména kvůli čištění se jedná o méně výhodnou variantu. Je k nim tak zajištěn bezproblémový přístup pro případné servisní zásahy i odběr vzorků. Samozřejmostí je vždy vhodné zakrytí nádoby tak, aby nenarušovala esteticky okolí.

Vše je řízené elektronicky bez nutnosti trvalého dohledu a obsluhy. Řídicí jednotka zaznamenává například cykly chodu jednotlivých částí, množství čištěné vody, jednotlivé fáze, případné poruchy nebo anomálie. Ty jsou pak zaznamenány do paměti počítače a přehledně zobrazeny na displeji zařízení. V případě potřeby lze provést bypas, elektronickou řídící jednotku dostavit a provádět jednotlivé kroky procesu manuálně.

Jak funguje ČOV?

K tomu, aby z čističky vytekla natolik profiltrovaná voda, aby mohla být opětovně použita, například jako užitková k zalévání zahrady, vede několik základních kroků.

Prvním je mechanické čištění, během něhož jsou zachycovány nejhrubší nečistoty, dále hrubé plovoucí nečistoty, písky, tuky a drobnější kalové částice.

Dalším krokem je biologické čistění, kde se odpadní voda zbavuje organických látek, dusíku a fosforu, detoxikuje se. De facto se jedná o řízení urychlení samočisticí schopnosti, kterou voda disponuje sama. V případě čovek je však činnost čisticích mikroorganismů akcelerována vytvořením ideálního prostředí pro jejich funkčnost. Často se využívá také čištění pomocí tzv. enyzymů, což jsou specifické účinné látky bílkovinové povahy, které katalyzují a zrychlují reakční dobu mikroorganismů a tím jednak odstraňují nutnost používat agresivnější chemické přípravky, ale hlavně celkově snižují náklady na provoz čističky.

V tuto chvíli je odpadní voda z největší části vyčištěna. Třetí částí procesu (terciální), je odstranění látek typu fosfor, nerozpuštěné částice, patogenů a podobně.